Alpujarras - historie, 2. část

Za vlády krále Philippa II. dochází k dalšímu potlačování muslimů – Morisků ve Španělsku. Došlo k zákazu islámu, arabštiny písmem i slovem a k nucenému obracení se na katolickou víru. V oblasti Alpujarras opět dochází k povstání Morisků pod vedením Abéna Humeya, který byl 27. února 1568 prohlášen za krále a krátce poté byl ve městě Cádiar korunován. Bratr španělského krále, Juan de Austria, přebírá v dubnu roku 1569 vedení nad španělským vojskem. Povstání Morisků se mu podaří potlačit. Abén Humeya padl v říjnu 1569 po zradě, která přišla z rodinného kruhu.

Stejný osud stihl i jeho následovníka Abén Aboa. V roce 1570 zůstalo pouhých 300 bojujících Morisků. Ti podlehli v říjnu 1570 křesťanským královským vojskům. Zbylí Moriskové – asi 80 000 lidí - byli ze západní Andalusie, z La Manchy a z Kastilie vyhnáni. Zůstalo zde asi 400 vylidněných obcí, jejichž zániku se zabránilo tím, že byly nově osídleny rolníky z oblastí Galicie, León, Asturie a Kastilie. Noví obyvatelé neuměli používat arabský zavlažovací systém a došlo tak k zániku zemědělské výroby. Oblast Alpujarras se tak na staletí ponořila do "temnoty".