Pyrenejský poloostrov byl původně osídlen Maury. Do oblasti přicházející Berbeři si zde později utvářeli svá obydlí v horách. Současně se tu budoval promyšlený zavlažovací systém, který měl být základem pro výnosné zemědělství této horské oblasti. V 10. století se zde zrodilo pod vedením Omara ben Hafsúna povstání proti kalifátu z Córdoby. V 11. století se oblast stala centrem na výrobu hedvábí. V roce 1288 zde opět došlo k povstání, tentokrát bylo obráceno proti vládnoucí dynastii Almohadů. Následně byla oblast Alpujarras rozdělena z Granady vládnoucím rodem Nasridů do několika územních oblastí – tahas, které byly opevňovány hrady a věžemi.
Katolický královský pár Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská dobyl v roce 1492 poslední pevnost Maurů na území Španělska - Granadu. Následně dochází k relativní izolaci většiny muslimů. Po pádu Granady je roku 1492 vyhlášena náboženská tolerance, která ale nevydržela dlouho. Jen pár let poté dochází k nucenému obracení muslimů. V roce 1500 se napětí stupňuje a dochází k násilným povstáním.
