Córdoba, 2. část

Zajímavosti

V klikatých uličkách Starého města jsou k vidění zdejší typická okna ozdobená množstvím květin a skutečně s láskou udržované terasy. V květnu dokonce obyvatelé soutěží o nejkrásnější vnitřní dvůr, a proto jsou nádvoří v tomto čase obzvláště krásná.

Almodóvarskou bránou vejdete do první ulice vpravo, do bývalé židovské čtvrti města Córdoba, do tzv. Juderíe. Na adrese Calle Judios č. 20 stojí zdejší jediná zbývající synagoga v Andalusii, která byla prohlášena národní kulturní památkou již v roce 1885, a kde nyní sídlí muzeum.

V mudéjarském stylu bohatě zdobené prostory byly s konečnou platností zpřístupněny široké veřejnosti až poté, co zdejší prostory dosloužily po mnoha letech jako nemocnice.

V prohlídce města můžete pokračovat dál ve směru na Calle Tomas Conde, kde se přiblížíte k pozůstatkům arabských lázní. Cesta vás povede kolem mešity Mezquita, bezesporu jedné z nejvýznamnějších atrakcí města Córdoba, která také představuje hlavní symbol města.

Mešita byla postavena na ruinách římského chrámu a vždy byla duchovním místem. Během staletí arabské nadvlády byla tato mešita znovu a znovu rozšiřována, i když navenek jí zůstala zachována jednotná podoba. Když roku 1236 s konečnou platností město ovládli opět křesťané, objevili tu unikátní stavební prvky nepřeberného množství zakomponovaných modlitebních prostorů.

Mezquita tedy nakonec zůstala zachována. Pravděpodobně, aby bylo ještě více zdůrazněno vítězství nad duchovním centrem islámu, nechal posléze španělský král Karel V. vybudovat uvnitř stávající mešity katolický křesťanský kostel. Tak se tu také zachoval doslova lesk nádherných sloupů, nad nimiž se klene celkem 856 červeno-bílo pruhovaných oblouků. Vše tady zůstalo zachováno.

Bez ohledu na to, jaké náboženství návštěvník této překrásné stavby vyznává, musí každý uznat, že Mezquita je působivým svědectvím o kultuře a představuje velmi cenný objekt kulturního dědictví lidstva.

Pokud vás zachvátí po tolika zážitcích hlad, není nic snazšího, než se posadit do některé z mnoha místních restaurací a dát si třeba místní tapas. Několik dalších příležitostí k jídlu a pití vás očekává i v Juderíi, na náměstích Plaza del Potro a Plazza de la Corredera. Místní specialitou je salmorejo, rajčatový krém, který jinak velmi připomíná studenou zeleninovou polévku gazpacho.

Určitě se vám vyplatí udělat si i malou odbočku do asi 8 km, směrem na západ, vzdálené mediny Azahara, která byla částečně obnovena a rozkládá se na třech terasách palácového města z časů chalífátu. V dávných dobách to zde doslova všechno zářilo nesmírným pohádkovým bohatstvím, dnes tady však spatříte již jen pár pozůstatků, které byly objeveny v roce 1910.